Mluvené slovo je prázdné, jen co člověk napíše, zůstává.

Jsem zpět :)

10. července 2012 v 13:22 | Greenia |  Greenia´s Diary
Tak jsem se vám vrátila a řeknu vám jen jedno. Kdybych mohla, tak se tam nastěhuju. Je to tam naprosto úžasný.
Eiffelovku jsem bohužel neviděla, protože jsem zjistila, že Marineland je od Eiffelovky hodně daleko. No nic. Pod perexem máte moje "podrobný vyprávění a fotky. Je to trochu delší, ale doufám, že si to přečtete. Děkuju vá za pozornost a dál si užívejte prázdniny.

Přijeli jsme do města Antibes kolem druhé hodiny odpolední. Jakmile jsem vystoupila z autobusu uviděla jsem moře, které jako by říkalo skoč do mě a zaplav si. Měla jsem sto chutí nechat kufr na místě a rozeběhnout se tím směrem. Ale nemohla jsem.
Byla jsem tam s mamkou, kamarádkou, bráchou, tetou a bratrancem, a tak jsem si nemohla dělat, co jsem chtěla. Odešli jsme na hotel. Převlékli jsme se a až teprve teď jsme se vydali všichni směr pláž.
Hledali jsme místo, kde bychom si mohli lehnout. Písek mě šimral mezi prsty. Našli jsme místo a položili osušky. Neváhala jsem ani chvíli a rozeběhla se do moře. Bylo tak průzračně modré a příjemné. Slané bylo, tak akorát a já jsem byla štěstím bez sebe. Potápěli jsme se, závodili v plavání, házeli si balónem. Strávili jsme ve vodě skoro celý zbytek odpoledne a začátek večera. Vylezla jsem z vody a zabalila se do osušky. Bylo asi šest hodin. Bylo příjemné tam jen tak sedět a dívat se na to klidné moře.
Zvedli jsme se a šli na večeři. Francouzi jsou opravdu milý. Jediné, co mi na nich vadí, že chtějí, aby všichni uměli francouzky a tudíž se s nimi i francouzsky bavit. Já francouzsky neumím, a tak jsem se s nimi bavila anglicky. Zeptali se mě odkud jsem, protože nemám ten správný anglický přízvuk. Řekla jsem, že Czech republic a oni se na mě tak divně podívali a zeptali se. "Czechoslovakia?" Myslela jsem, že zrudnu vzteky. Československo už nejsme asi 19 let a oni to pořád nevědí. No nic. Odpověděla jsem v klidu, že ano a objednali jsme si pizzu.
Byli jsme vzhůru asi do jedenácti, a pak jsme se ponořili do říše snů. Samozřejmě jsme byli na hotelu.

* teď vám budu vyprávět o Marinelandu. Nebudu vám tady přeci popisovat do detailů každý den :D

Pokaždé, když jsem kráčela po parkovišti ke vchodu do Marinelandu, tak jsem měla smíšemé pocity. Nikdy jsem nevěděla, co mě čeká.
Vedle Marinelandu se rozprostíral aquapark. Aquapark, který byl obrovský a bylo v něm snad 20 tobogánů. Hned první den jsem je všechny vyzkoušela. Některé mi svoji mohutností anebo výškou braly dech.
Marineland byl úplně něco jiného. Bylo to jako nebe a dudy. Žádný atrakce, tobogány a podobně. Bylo to jako v zoo. Ve vodní zoo. Byla obrovská, ale zvířat tam moc nebylo. Za to ty zvířata byli, tak úžasné a já nevím, co ještě.
Dovolte, abych vám teď řekla pocity a emoce, která na mě ty zvířata vyzařovala.

TUČŇÁCI
Tučňáci jsou prostě...tučňáci. Působí na mě legračně. Tučňáci ve Francii jsou úplně identické s těmi, co vidíte v našich zoo. Vlastně v jakýchkoliv zoo. Nic víc vám o nich říct nemůžu, protože popravdě u nich jsem se zdržela celkem asi 2 minuty. Jak sami za chvíli zjistíte, byli tam totiž zajímavější zvířata.
MROŽI
Tyhle obrovitánská zvířata jsou úplně jiné než si představíte. Když se řekne mrož, tak si představím zvíře s těmi dvěma kly nebo zuby, však vy víte, co myslím. A tady byli dva. Samec a samice a ani jeden neměl stopy po těchto zubech. Nikdy bych neřekla, že něco tak obrovského může mít vlastní show. Stejně jako bych neřekla, že dokáží něco jako třeba stojku. Mroži mi prostě vzali dech. Určitě stálo za to strávit u nich asi hodinu a jen tak je pozorovat.
LACHTANI
Lachtani ve Franvii jsou normálními lachtany, ale já jsem měla tu možnost se s nimi "sblížit". Mohla jsem k nim jít a pohladit si je. Myslela jsem si, že jsou slizcí, ale mýlila jsem se. Nevím jestli jste to věděli, ale lachtani jsou celý pokrytí chlupami. Akorát když jsou ve vodě, tak to tolik nejde vidět. Nejprve, když jsem k tomu lachtanovi přišla, tak jsem se bála, ale jakmile jsem se podívala do těch obrovských očí, které byli plné nevinnosti. Uklidnilo mě to a já se ho dotkla. Ten pocit je nepopsatelný a já na něj nikdy nezapomenu.
DELFÍNI
Nikdy bych neřekla, že jsou delfíni tak....tak úžasní. Vypadá to jako by se na vás usmívali. Ty oči do kterých, když se podíváte, tak jste naplněni štěstím. Stejně jako u lachtanů jsem se jich mohla dotknout. A řeknu vám, že ten pocit, když si ho hladíte a on na vás celou tu dobu kouká....Jeho kůže je hladká jako míč. Takový ten míč, který prodávají v hračkárně třeba s motivem medvídka Pů. Je to opravdu velká zkušenost a já bych to přála každému na světě.
KOSATKY
Ano, ano. Moje milvané kosatky. Když jsem byla malá, tak jsem si myslela, že ty bílé fleky kolem očí jsou oči. Vtipné, že? Dneska už vím, že to tak není. Kosatky jsou opravdu skvělé a já na nich obdivuji to, že i když jsou tak obrovské, tak dokáží skoro to samé jako delfíni. Delegátka, která tam byla s námi říkala, že kosatky dokáží i ublížit. Nechápu to. Ale asi to tak je. Byly jsme na jejich show. Celkem asi 3krát. V té jedné ukazovali video, jak pytláci zabíjejí kosatky. Když jsem to viděla, tak se mi chtělo brečet. Jak někdo dokáže být, tak odporně zlý a zabít tohle dokonalé zvíře. Nejraději bych ho hnala vidlema. Myslím, že by jim stačilo se podívat do těch nevinných očích, které jsou plné lásky a zároveň i strachu.

Když si vzpomenu na ty zážitky, které si nesu z Francie, tak se mi hrnou slzy do očí. I když to teď píšu, tak mám skleněnky. Tahle dovolená stála za to. Vyfotila jsem přes tisíc fotek. A já vám sem dám ty podle mě nejpovedenější z nich. Až uvidíte ty fotky těch zvířat, tak asi nebudet cítit to samé jako já. Řeknete si tohle je delfín, tohle kosaka, lachtan, morž a zase delfín. Pro mě to jsou, ale fotky, které ve mě probouzejí pocit štěstí.

- já vím ta fotka je nic moc, ael má něco do sebe

- pohled na tu nejúžasnější pláž, co jsem kdy viděla

- fotka jako každá jiná

- musíte uznat, žeta postava vypadá jako nějaký duch

- to, aby jste věděli, že ty tučňáci jsou naprosto stejní :D

- to je on. ten obrovský mrož. vypadá na tý fotce neškodně,co?

- jakmile otevřel oči rozhodla jsem se od něj odejít

- nikdy byste neřekli že něco tak velikýho dokáže stojku

- ta fotka je sice špatně zaostřená, ale myslím, že stojí za to, aby jste ji viděli

- dojemná fotka, že jo?

- to černý je mokrá část a to druhý jsou už suché chlupy

- to je on. ten lachtan kterého jsem si pohladila

- nesmějte se mi jak vypadám :D hlavní je, že jde vidět, že jsem si ho hladila

- koukněte, jak je šikovnej

- nevím, proč, ale vypadjí jako dva párky :D

- delfínek ♥

- super skok, že jo?

- zase špatně zaostřená fotka, ale je super

- delfíní rodinka

- vidíte to úžasný stvoření?

- umělecká fotka. tedaaspoň pro mě

- bubliný :D

- kosatčí matka a dcera

- kosatky ♥

- dokázala jsem je sledovat celý den

- koukněte, jak se smějou :)

- vidíte, jak ta kosatka vyplazuje jazyk ♥
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama