Mluvené slovo je prázdné, jen co člověk napíše, zůstává.

Wm. Paul Young - Chatrč

10. června 2012 v 23:17 | Barunie. |  Recenze knih


Vlastně ani nevím, jak začít. Chatrč bych pravděpodobně v knihkupectví i knihovně přehlédla, ale tuto knihu, pro mě snadno zapamatovatelnou díky modrému obalu s dřevěným přístřeškem, na kterém se trochu podivně schází zima s jasnou září slunce a rozkvetlým stromem, mi 'doporučil' čtenářský klub, přesněji Martina. O té mohu říct leda to, že je strašně sympatická a že je věřící. A právě tato kniha je jednou z mála, kterou jsem o náboženství přečetla.
Mack si žije celkem poklidný život s milovanou ženou Nan a potomky. Bohužel to se změní, když Mack vytáhne své tři děti stanovat. Malou Missi totiž unesou mezitím, co Mack zachraňuje svého syna, který se topí. Vše, co po ní zůstane, jsou červené zakrvácené šaty v opuštěné chatrči.
Zraněný otec všechnu svou zlobu obrací proti Bohu. Nedokáže si vysvětlit, jak mohl malou nevinnou holčičku takto zatratit.
Ačkoli se to zdá nemožné, od tzv. Taťky dostane vzkaz. Pozvánku do té osudné chatrče nejdřív bere jako nechutný žert, ale napříč svým názorům se vydává zpět na to místo.
A ač to zní jakkoli neuvěřitelně, opravdu se setkává s Bohem. A to nejen s jedním, i když… ti tři dohromady skládají svatou trojici. Čili setkává se s "Taťkou", ironií je, že na sebe vzal/a podobu sympatické černošky, Ježíšem, který je popisován jako statný Arab, a Saraju, což je postava, u které jsem si okamžitě vybavila kamaráda; knihomolka z Cup of Literature, sayury. No, nepleť si to. Saraju je tudíž Duch svatý.
Celá kniha se točí ohledně otázek života, voleb, svobody, apod. Přiznám se, polovinu věcí jsem nepochopila, ale snažila jsem se. Bohužel, ne každý pobral všechnu filozofii světa.
Každopádně se mi knížka k mému velkému překvapení líbila. Je to jakási cesta zpět k Bohu lidem, kteří víru ztratili. Nebo cesta k Bohu těch, kteří nevěří.
Vždy jsem měla vztah k 'tomu nad námi' takový půl na půl. Věřím, že něco tam je, ale nevěřím přímo. Je to jen můj pocit. Do kostela jsem chodila jako malá u svých příbuzných, několikrát jsem dokonce četla Biblické příběhy pro malé děti. Bylo mi zhruba osm a líbilo se mi to. Ano, evidentně nejsem křesťanka v pravém slova smyslu, ale ta kniha mi rozhodně otevřela nový obzor. A trochu pozměnila mé názory, občas si říkám "Co by tak na to řekla Taťka?" :D
Ano, moje blbečka Yanny má pravdu - některé rozhovory mi přišly nedokončené. Anebo příliš… jak se to říká… nereálné. Jako kdyby v tu chvíli přesně všichni věděli, co mají říct. Včetně smrtelného a nechápajícího Macka.
Rozhodně ale stojí za to si to přečíst. Zvláště také proto, že to bylo napsáno podle skutečné události.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Terka Terka | Web | 11. června 2012 v 10:26 | Reagovat

To zní dobře :) Určitě se na to zkusím podívat a kdo ví? Třeba mě to zaujme.

2 Gert Gert | 28. června 2012 v 8:41 | Reagovat

Kdo nemá čas na čtení, může si to zkusit poslechnout třeba v autě cestou do práce :-)
http://www.ulozto.cz/xuskjHE/chatrc-zip

3 Anie Anie | Web | 14. dubna 2013 v 15:40 | Reagovat

Jsem křesťanka a knihu jsem četla. Musím říct, že na ni asi nikdy nezapomenu. Hrozně moc mě nadchla, ukázala mi jiný pohled na utrpení a přiblížila mě zase o něco víc k Taťce :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama