Mluvené slovo je prázdné, jen co člověk napíše, zůstává.

Jeden z mnoha příběhů

13. května 2012 v 15:00 | Greenia
Tak jsem dneska byla na facebooku. Né, že bych tam nebyla dlouho, já jsem tam každý den, ale tak... :D
A narazila jsem na jeden takový "příběh". Myslím, že je docela dojemný, a tak vám ho sem přidávám


Byl jednou jeden chlapec a holka. Hrozě moc se miloval. Jenže dívka jednoho dne zemřela. Chlapec z toho byl neustále rozrušený, plakal každý den i noc, lidi mu říkali samé pěkné věci a snažili se ho rozveselit, no nepomohlo to, nedokázal zastavit slzy. Jednou v noc, když spal se mu zdal sen. V tom sně viděl jeho zesnulou dívku v nebi; s dalšími děvčaty v jejím věku. Všechny měli krásné šaty jako z pohádky, a v ruce zapálenou svíčku. Všechny, kromě ní. Její svíčka nehořela. Přišel k ní a zeptal se, roč její svíčka nehoří. Ona odpověděla: "Každá tvoje slza mi zhasíná můj plamínek, tak prosím, řestaň plakat."


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama