Mluvené slovo je prázdné, jen co člověk napíše, zůstává.

"3. kapitola"

14. dubna 2012 v 17:45 | Tereza |  Záhadný sen
  • Omlouvám se, že píšu článek v sobotu (mám psát v pátek), ale vzhledem k tomu, že mě napadlo pokračování Záhadného snu nemůžu otálet a taky, napsala jsem toho včera vskutku málo.
  • Teď se pusťte do čtení!"

**********
"Haló, haló,..!" Ozve se do prázdna "Thomasi, pojď blíž.." Něco ho láká do vzduchoprázdné kapsle.
Thomas rychle postupuje blíž, protože tomu hlasu se prostě nedá odolat a zároveň je hrozně zvědavý, kdo ho tam čeká.
"Nechoď!" Ozve se zezadu, Thomas se otočí a stojí tam perfektně upravená Caroline. Má na sobě rubínové šaty, plno zlatých a stříbrných šperků, je profesionálně namalovaná,.. Vypadá přesně tak, jak si ji Thomas ve svých představách tvořil. V jeho snech nezašli dál než k líbání, protože pokaždé ho vyrušila manželka a on se už smířil s tím, že je to osud a že ji nikdy nemůže mít.
Thomas se diví co dělá v tomto snu a neví co má dělat. Neví, jestli ta, co ho láká, je manželka nebo někdo jiný a nehodlá nic riskovat.
"Carol, ztrať se, nechci mít malér," Pokusí se vysvětlit, ale Caroline jde stále blíž.
"Takhle sis to vždycky přál, no ne?" Řekne svůdně a Thomas se nechce nechat zlomit.
"Já tě znám," Znervózní a odmlčí se "Ty taková nebýváš."
"Ale teď taková jsem a ty by sis to měl užít!"
**********
"Thomasi!" Křičí na spícího muže Caroline "Tak Thomasi!" Propleskne ho.
"Co?.." Dezorientovaně zamhouří očima "Kde to jsme?" Podívá se matně skrz čelní sklo černé Toyoty Aygo.
"Netuším, ale dovezl si nás tu ty," Pokusí se vysvětlit "Opravdu nevím jak, když si spal, ale viděla jsem jak otáčíš s volantem a řídíš. Dokud jsme nezabočili sem, na tuhle prapodivnou smradlavou skládku, nevadilo mi to. Nechceš mi něco vysvětlit?"
"Dobrá," Pokračuje "Zdál se mi podivný sen,-"
"Mě taky," Odmlčí se "Co bylo v tom snu?"
Thomas znervózněl, netušil jestli to Car říct. Koneckonců byl to trochu pro dětské uši lechtivý sen, ale jak sám věděl, žádné děti nepřeváželi.. teda, alespoň si to myslel.
"Tak co bylo v tom snu?" Zakřičí na něj Car když přestává vnímat.
"Počkej," Zadrží ji rukou "Musíš mi slíbit, že se na mě nebudeš zlobit." Car nervózně kývne hlavou, ať pokračuje "Tak tedy, zdáli se mi dva sny," Odmlčí se a za tři minuty přemýšlení znovu pokračuje "Na první si matně vzpomínám, ale druhý ten si budu pamatovat ještě takových deset let." Rozesměje se a Carol nechápe "Byla si v něm ty a pak nějaký hlas na mě volal, ať jdu do vzduchoprázdné kapsle či co."
"Co jsem tam dělala?" Podiví se a zadívá se mu upřeně do očí.
"Po pravdě, snažila ses mě svést," Vypadne z něj a až pak si uvědomí, jak je Caroline zaseklá.
"Po pořádku," Snaží se Car uklidnit "Snažila jsem se tě svést!??" Vyjekne na něj.
"Uklidni se," Řekne jemně a začne řadit a otáčet se.
"Počkej!" Zarazí ho Car, aby zastavil "Musel si mít nějaký důvod odvézt nás sem." Vysvětlí.
"Rozumím," Ztiší hlas "Ale jaký jsem měl důvod?" Zeptá se, ale Car ho už nevnímá a otevírá dveře.
**********
Mějte se!
Tereza
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama