Mluvené slovo je prázdné, jen co člověk napíše, zůstává.

Pomsti se!

12. ledna 2012 v 16:16 | Tereza |  Topics of Week
Veronica Veronicová (12) má velký problém. Před rokem se zamilovala do jednoho kluka, který je odmítl a ona přísahala, že se mu pomstí než umře a jelikož má zrovna teď "na kahánku", tak se chce mstít. Toho kluka nemůže najít protože se přestěhoval) a tak zkusí prohledat internet...
Více informací v cč.

Vstanu, kouknu do kalendáře a zaraduju se. Konečně je pátek třináctého na který jsem tak dlouho čekala. Teď se MU konečně pomstím. Takhle na to nezapomene ani po mojí smrti. Zajdu si k internetu jestli už pokročili s pátráním (Ano.. hledám ho na internetu, poněvadž z nemocničního pokoje nemůžu a mamka mi sem donesla noťas). Wow! Tak to je fantastické! Já už ho mám půl roku v přátelích na facebooku. Plesknu se do hlavy. Teď to jen vymyslet.. Mám to! Šlo to rychle. Pomyslím si. A vymyslela jsem jich hned několik a jelikož mám jen den, tak o to horší bude trest.. bude jich víc. Nejdříve ho "jen" vystraším a to tak, že mu pošlu "vzkaz ze záhrobí". To bude sranda! Na facebooku si najdu jeho mail a napíšu mu zprávu ve znění: Ahoj Roberte, přeji to vše nejlepší k narozeninám. Tvá milovaná praprababička Nanny. Pac a pusu! Potichu se zasměju. Za chvilku se podívám na mail a on napsal. Páni! Tak brzo? To musel mít praprababičku hodně rád. Usměju se. Jeho vzkaz: Heleď ty spamerko, moje praprababka už je dávno mrtvá, tak nevím o co ti jde a ani kde si vzala můj mail?! Bob A ještě mi řekne svoji přezdívku.. ten je blbý! Teďkom už jeho mailík nechám být a "vrhnu" se na něj na facebooku. Tam si všimnu, že chodí s jakousi s prominutím pipinou a zkouším jí vlézt na facebook, páč tam Bob zrovna je. Šlo to snadno! Řeknu si a jdu si "Bobíkem" pochatovat.
Já: Jé.. ahoj Bobíku! Jak je? (Všimla jsem si historie a tak píšu podle ní, aby to nebylo podezřelé)
Bob: Čau! Blbě... rozhod jsem se, že bychom se měli rozejít.
Já: A próč? (Naléhám)
Bob: Tak ty se ještě ptáš? Jen vtip.:D Dneska mi psala praprababka.
Pousměju se.
Bob: Si tam?
Já: Jo.. jasně! Jsem. A teď vážně, proč se chceš rozejít?
Bob: Už mě to v našem vztahu nebaví... asi jsem měl chodit s tou holkou Veronicou.
Vykulím oči. Už nemůžu..
Odhlásím tu holku a přihlásím se za sebe.
Mezitím, co hraju, tak mě osloví ON.
Bob: Nazdár!
Já: Čauves mňauves!
Bob: Co ty? Jak je?
Já: Nijak.. jsem v nemocnici. Umírám.
Bob: ...
Já: ...
Bob: Navštívím tě. (Dlouho přemýšlel)
Já: Když myslíš.. nemáš náhodou holu?
Bob: Koho?
Já: Jé! Promiň.. holku.
Bob: Už ne... sme se rozešli.
Já: Tak to jo.. tak přijď!
Po asi dvou hodinkách se objeví v nemocnici a strašně moc se mi omlouvá, že se mnou nechtěl být, atd. Já ho pak políbím. Už netoužím po pomstě. Kdysi mi řekl o tom mailu a dokonce mi ho i ukázal. Já se jen usmála a něžně ho pohladila. Jenže pak přišla má poslední hodinka a já jsem se začínala cítit divně. Byla jsem na kapačkách a nikdo ke mě nesměl, ale přece se tam Robert nějak dostal a stál u mě i s mou rodinou při mém posledním výdechu...

Když Veronica zemřela, tak byli všichni smutní.. Bob až do (skoro) šedesáti neměl žádnou ženskou a její rodiče steskem po ní za několik dní zemřeli. Byli to pro ni nádherné dny.. byla ráda, že byla s rodinou když umírala.;):(

The End

Díky za pozornost.;)
Zdraví Tereza.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Emma Lee Emma Lee | E-mail | Web | 12. ledna 2012 v 20:16 | Reagovat

to je smutné... ale pekné

2 Emma Lee Emma Lee | E-mail | Web | 12. ledna 2012 v 20:28 | Reagovat

mimochodom, pridala som si vás do affs

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama