Mluvené slovo je prázdné, jen co člověk napíše, zůstává.

Objev roku 9. Část

31. ledna 2012 v 20:23 | Tereza |  Objev roku
Jenny se bojí o Jacka, že ho zatkne policie a už ho nikdy neuvidí. Postaví se jim nebo to nebude potřeba? Zjistí co její matku tak naštvalo?
Dozvíte se v cč.!


Sakra, co mám dělat? Mám se mamce postavit? To se nedá poslouchat! Jdu. "Musím, ale bojím se..." Cestou si v duchu říkám, ale nedořeknu, protože po mě začne mamka řvát "A co si to jako dovoluješ posílat tohoto zločince k nám!!!" A otevře dveře. Já se ho leknu a ucuknu. Dokud mě nepozdraví, tak jsem celá zkamenělá. Má na sobě černou koženou bundu, černé brýle, rozervané kalhoty a boty pro jistotu ani nemá. Pak má nagelované vlasy nahoru a nabarvené na černo. Sluší mu to, ale bojím se ho.
"Haló Jenny! Ahoj.." probudí mě z uvažování, já sebou trhnu "Co je? Co se tu vůbec stalo?" vyzvídám
"Jen se tvoji mamku trochu rozrušil..."
"Jen rozrušil? Tys mě málem zabil! Za prvé se tě leknu, za druhé vypadáš jak úchyl a za třetí se mnou mluvíš jak s Jenn nebo se svým kamarádem." ozve se mamka.
Protočím obličej a vyjeknu "Žiš! Jenom kvůli tomu si na Jacka chtěla zavolat policajty?!"
Mamka se na mě podívá jako by mi už chtěla jednu lísknout, ale pak se obrátí k Jackovi "Vy si tykáte? jak dlouho se znáte?" Také trapné otázky
"Tykáme," začnu a podívám se na Jacka na znamení, ať to doplní "Už dlouho, chodil jsem s Jennyinou kamarádkou."
Mamka se podiví "A to jako fakt?" protočí panenky. Nechce se mi odpovídat, tak jen kývnu hlavou na znamení souhlasu "Chodíte spolu?"podívá se na mě a pak na Jacka, já mu jen opatrně naznačím slůvko "Mluv.." ale strašně potichu.
"No, to právě nevím.. zatím jsme jen kamarádi." uleví se mi od toho, že mamka neví o mé první známosti. Nepotřebuju dozor.
Pak se mamka obrátí na mě jestli je to pravda "Je to pravda, jsme jen kamarádi." pak se Jack podívá na hodinky.
"Jé! Já už musím. Tak se tu mějte! Rád jsem se zúčastnil Vašeho výslechu.." ušklíbne se a už je na odchodu, ale mamina ho zastaví.
"Kdyby jste spolu náhodou začali chodit, tak..." Nedořekne, protože jí vlezu do řeči.
".. Tak si máme dávat pozor, já vím, já vím..." Mamka kývne hlavou na znamení souhlasu a už nic nedodá, jen tiše odejde a ani nezavře dveře. Zařvu je já, ale až potom co se rozloučím s Jackem.
"Pá lásko!" zašeptá mi do ucha potom co mě opatrně políbí.
"Měj se zlato moje!" usměju se.
Pak mě Jack něžně pohladí po tváři a opatrně přitiskne jeho rty k mojim. Po pěti vteřinách se od sebe oddělíme a jen na sebe zamrkáme a zamáváme.
Pak zavřu dveře a jdu klidným krokem do kuchyně. Mamka tam sedí na židli, nohu přes nohu, se založenýma rukama a mlčí.. dlouze mlčí. Divím se. Co jsem zase provedla?

To by continued

1. Čekali jste, že Jack provede "jen" takovou pitomost?
2. Proč je Jennyiná mamka zase naštvaná?
3. Líbil se díl?
4. Nějaké připomínky?
5. Mějte se!
Zdraví Tereza
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama