Mluvené slovo je prázdné, jen co člověk napíše, zůstává.

Kéž by...

31. prosince 2011 v 9:15 | Greenia |  Greenia´s Diary
Původně to byl úplně nevinnej, trošku lechtivej textík na dně mýho laptopu. Postupem času jsem o něm ale přemejšlela víc a víc a najednou "hu!" - mám tu pokračování...

Přestává se ti líbit, že jsi jediný, kdo je bez trička. Ona se sklání nad tebou, pramínky jejích vlasů ti klouzají po břiše a tvoří jakousi zeď, přes kterou jí nevidíš do obličeje. Natáhneš ruku, část jich odhrneš a zastrčíš jí je za ucho. To jedno oko, které se díky tomu objevilo se zvedne a věnuje ti dlouhý pohled. Usměješ se, a rukou při tom přejedeš od jejího ramene až k boku, kde najdeš lem trička. Zamrká; ví co chceš, a už tě nebude provokovat. Je vidět, že se v ní pomalinku začíná všechno vařit.
Ještě jednou tě políbí na břicho, klekne si, a nechá si od tebe tričko postupně vyhrnout. Nespěcháš. Pomalu přejíždíš prsty po jejích bocích, bříšku, palcem objedeš kolem pupíku a pohladíš lesklý titanový kroužek, který ho zdobí, přes žebra, až k okraji podprsenky. V té chvíli ti ona ruce jemně zastaví a dokončí, co jsi ty začal. Jakmile je její tričko pryč, prohrábne si vlasy a koukne na tebe.
Dobře ví, že se na ní rád díváš. A dobře ví, že je na co se dívat. Kdyby neměla břicho bezchybně ploché, nikdy by si ten kroužek do pupíku dát nenechala. Stále tě zkoumá pohledem... Jakoby se snažila zjistit na co myslíš. Nebo co si o ní myslíš. Může to být potvora jaká chce, ale někdy prostě nemůže jinak a začne se stydět, třebaže ví, že nemá za co. Podíváš se jí do očí a usměješ se. To ji přiměje se usmát také - vždycky to tak bylo. Nakloní se k tobě a políbí tě.
Během polibku ji chytíš za boky a otočíš tak aby ležela na zádech. Nebrání se. Ruce si položí ze stran vedle hlavy, jako by říkala "vzdávám se". Že by...? Opatrně si klekneš, abys nemusel být celou váhou na ní. Pak natáhneš ruku, a zlehka se dvěma prsty dotkneš jejích rtů. Usměje se; tu hru už zná. Špičkou jazyka ti prsty olízne a čeká, co se bude dít. Prsty přesuneš nejdříve k bradě, pak po krku dolů a pak níž a níž, než skončíš u lemu jejích kalhot. Trošku se ošije; šimrá to. Přejedeš po okraji riflí, tak jako to před chvílí udělala ona tobě. Pak se nakloníš a políbíš její břicho.
Pod rty cítíš, jak se jí při tom doteku napjaly svaly. Prohne záda, jako by ti svoje tělo nabízela. Rád přijmeš. Líbáš ho, cítíš její horkou kůži a nádhernou vůni. Jahody? Broskve? Třešně? Skořice? Čokoláda? Vanilka? Nejspíš všechno dohromady a ještě něco navíc. Z přemýšlení tě vytrhne něco malého, tvrdého a studeného, o co jsi právě zavadil rty. Piercing v pupíku. Nechceš si představovat jak mohlo bolet propichování skoro centimetrové vrstvy kůže, ještě k tomu na tak citlivém místě, ale za to, co s tebou dokáže ten drobný kovový přemět udělat, jí to muselo určitě stát.
Nedočkavě objedeš kolem pupíku jazykem (jemné vydechnutí tě znovu přesvědčí o tom, jak citlivé místečko to je), posuneš se o pár centimetrů níž a líbáš podbřišek. Svaly má zaťaté, lehounce se chvěje. I když se snaží to nedávat moc najevo, musí v ní už krev jen vřít. Fajn, tak se trochu pohnete, z místa. Směřuješ teď polibky stále výš. Nespěcháš, ale ani se nezastavuješ. Když se dostaneš až ke krku, vsuneš jí ruku pod záda a přiměješ ji si sednout. Přitiskne se k tobě a lehce se ti zahryzne do ramene. Pohladíš ji po zádech ("hodná kočička...") a nahmatáš zapínání podprsenky. Jeden rychlý pohyb a uvolní se. Sundáš ramínka a jí necháš, ať si ji úplně sundá.
Oba zůstáváte sedět, ona lehce shrbená; stále se ještě i po tak dlouhé době stydí. Pohladíš jí rukou po tváři a přiblížíš se k polibku. Reaguje okamžitě. Ovine ti ruce okolo krku, přitáhne se k tobě a políbí tě s takovou vášní, jako to doteď neudělala. Musela to dusit někde hluboko uvnitř sebe. Jak se k tobě tiskne, cítíš na svojí hrudi její ňadra. Nijak velká, ale pevná a (nemůžeš to říct jinak) jako na míru pro tvoje ruce. Ty jsou ale teď zaměstnané jinde. Jednou rukou jí hladíš po zádech a cítíš jak jsou horká. Druhá si hraje s jejími vlasy. Čechrá je, proplétá si pramínky mezi prsty, hladí je. Kvůli polibkům nedokážeš na nic myslet. Ona prostě líbá dokonale. Pro tebe až nebezpečně...
Bere tě za ramena a znovu si lehá na záda. Následuješ ji, a k polibkům přidáš i svoje ruce, které si konečně mohou sáhnout na tu nádheru, která se ti doteď opírala o hrudník. Už při prvním doteku jí přes polibek uteče jemný vzdech. Má to ráda úplně stejně jako ty. Nejdřív jen jemně hladíš, než jí bradavky úplně ztvrdnou, pak už věnuješ pozornost jen jim. To už se od polibků úplně odtáhne, aby mohla vzdychat naplno. Nejsou to nijak divoké ani hlasité vzdechy; není přece pornoherečka. Jen ti dává najevo, že se jí to přesně takhle líbí.
Zničehonic si uvědomíš, že už nějakou dobu cítíš, jak tě hladí v rozkroku. Ani tě to nepřekvapí, ona je prostě vždycky o krok napřed, i když to vypadá, že se slastí nemůže ani hýbat. Rozhodneš se ale zase hrát provokatéra, a tak se posuneš níž aby na tebe nedosáhla, zatímco ty budeš mít k jejímu hrudníku stále perfektní přístup - rty. Během polibků a laskání jazykem máš dost času zaloudit rukou níž a rozepnout pásek jejích kalhot. Byl utažený povážlivě pevně, že by schválně...?
(to be continued...)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama