Mluvené slovo je prázdné, jen co člověk napíše, zůstává.

Boj o lásku- 5.díl

28. prosince 2011 v 18:22 | Greenia
Otevřela jsem dveře a...

Uviděla jsem jak se Mike a Marie milují ! Opravdu jsem se ve svých nápadech nemýlila, ale dělali ještě tisíckrát horší věci. Rychle jsem zase zabouchla dveře, ale potichu, aby si mě nevšimli. Poslední dobou se mi hroutí všechno. Ztratila jsem Mika, ten se teď zasnoubil. V práci mi to nejde. A to mi připomnělo, že bych měla jít spát, abych zítra nepředvedla zase strašný výkon. Byl to druhý a poslední pokus, pokud to v práci i teď zkazím, jsem opět bez ní. Hned jsem se ráno učesala, abych v práci vypadala pěkně. Třeba tam přijde nějaký krasavec a já konečně na Mika zapomenu. Když jsem řekla Mike. Nepředstavila jsem si už krásného urostlého chlapíka v krásných hadrech, zaplaveného srdíčky. Ale ho a tu fuchtli a všechny ty věci co včera prováděli. Šla jsem na zastávku, a protože v noci pršelo, všude byly kaluže a jak přijel autobus, ohodil mě i mou novou, čistou, vypranou a vyžehlenou uniformu. Už od rána se mi "hodně" dařilo. Už když jsem přišla, sedělo tam pár lidí. Paní v zelených šatech, s cigaretou v puse, a potom paní v károvaném. Taky starší pán na počítači, ale ten už byl obsloužen. Šla jsem za paní v károvaném a nesla ji šálek horké čokolády, protože jsem viděla, že ta paní už asi čeká dlouho, tak jsem tam doběhla ještě v tílku a potom jsem se chtěla jít převléct, ale v tom na mě ta další začala pořvávat, ať si pohnu, že na mě nemá celý den. Už ze začátku jsem to viděla černě. Utíkala jsem na sebe hodit zástěru a obsluhovat.Běžela jsem tedy ke kávovaru, vařit další kafíčko, a v tom vešla další zákaznice. Tahle vypadala velmi elegantně, diplomaticky a trochu mi připomínala tu potvoru Marii. Ale myslela jsem, že pro mě bude mít pochopení a trpělivost. Byla to už starší paní, tipuji něco kolem čtyřicítky. Ale zmýlila jsem se. Hned od dveří na mě začala pořvávat, že si dá středně vychlazený džus s ledem, bez dužiny, odstředěný, s koncentrací 50%. Jak dořekla dlouhý seznam svých požadavků, upadla mi málem spodní čelist a levé oko! Odnesla jsem presso té paní vzadu, ta udělala srk, a já mohla rovnou zase ten hrníček odnést zpátky. Na internetu nepsali, že to bude taková fuška, pomyslela jsem si a běžela jsem dělat ten 10%džus, s dužinou, bez ledu, neodstředěný, a zteplalý. Myslím, že to tak řekla, snad jsem na nic nezapomněla. Když jsem jí ho donesla, srkla si a v tom vyskočila vztekle ze židle, popadla skleničku a chrstla mi to do obličeje! Začala mi nadávat, že jsem neschopný vemeno, že si bude stěžovat, že jsem to udělala schválně a že když to neumím, ať tu nepracuji. Vyhrkli mi slzy do očí a běžela jsem dozadu, kde jsem si stoupla ke zdi a brečela jsem. Věděla jsem, že tohle znamená vyhazov. Nejen že jsem včera omdlela, dnes jsem přišla pozdě, se špinavou uniformou a naprosto už zkaženou náladou. Všichni zákazníci si na mě stěžovali a dávali mi ponižující nebo vůbec žádná dýška. Přišla za mnou Kim, navštívit mě v nové práci, ale když mě viděla brečet, došlo jí, že to asinebude v pořádku. "Emi, co je?" řekla mi. "Já tady nechci pracovat. Je to tu hrozné." vykoktala jsem ze sebe. "Ale no tak, zajdu za vedoucí a řeknu jí, aby tě brala s rezervou a dala ti ještě jednu příležitost" nabídla mi Kim. Okamžitě jsem na ni vyhrkla, co ji to napadá, že tady už nechci pracovat. V tom přišla vedoucí a přísným hlasem řekla, ať jdu s ní. Měla jsem malou dušičku.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ
Co si myslíte o Emě?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama