Mluvené slovo je prázdné, jen co člověk napíše, zůstává.

Boj o lásku- 4.díl

26. prosince 2011 v 18:16 | Greenia
Prostě jsem nevěděla, co dál. Byla jsem na dně, z toho, že když jsem měla nadosah ruky Mika,
nakonec mi ho ta nána přebrala. Ale nebudu to vzdávat. Dám jí takový kapky, že se z toho nevzpamatuje!
Šla jsem si lehnout a vyspat se. Ráno, hned jak jsem se vzbudila, tak jsem se šla chystat na noční
do práce, je to velký den! První den v práci. Musím si vyžehlit a vyprat uniformu, psychicky se na to připravit.

Žehlička už byla horká, tak jsem ji chtěla opatrně uchopit a vyžehlit si ty pracovní hadry. Mluvím,
jako by mě ta práce nebavila, a přitom tam jdu poprvé. Vstala jsem s dobrou náladou, ale když jsem uslyšela, jak někdo otvírá dveře, hned mi došlo, kdo to asi je. A nebyly to jedny dveře. Z koupelny vyšla naše královna Marie, jen v ručníčku. Mike vycházel teprve z pokoje. I když tam stála ta fuchtle, nemohla jsem si odpustit drobný posunek na to, jak je Mike sexy. S umělým úsměvem ke mě Marie mířila. "Dobré ráno, jak se ti spalo? Mike říkal, že jdeš dnes poprvé do práce a hned na noční! Těšíš se? A nejsi nervózní?" Chrlila na mě. Už od koupelnových dveří byla cítit její přetvářka. Blaženě jsem ji odpověděla, že do práce jdu, a že se těším. Tím jsem náš rozhovor ukončila. Otočila se a šla do pokoje Mika. Jakmile oba zašli, začala jsem si představovat mě jako ďábla a Marii jako trestance, jak ji upaluji, napichuji na vidle, věsím za řetězy a podobně. A jak jsem to tak pěkně měla vykreslené, neoddělala jsem ruku z košile a přejela jsem si ji žehličkou. Začala jsem vřeštit jako pavián (i Tarzan by mohl závidět). Dala jsem si na to led, tak to trošku přestalo. Za chvíli šli Mike a Marie někam pryč. Kim spala, protože měla taky noční. Hned mě napadalo tisíc věcí, co tady bude ta naše hvězdná dvojička dělat. Neskutečně jsem žárlila. Přišel večer a já měla první noc v práci. Byla jsem strašně nervózní... Jako prvního zákazníka jsem si vybrala ženu středního věku, vypadala sympaticky, ne jako ten chlap co mě mrazil už pohledem. Mile jsem se zeptala, co si přeje, ale v tom...Začala mě strašně třeštit hlava, svíral se mi žaludek, chtělo se mi zvracet. Nic jsem jako hrdinka nejedla, abych se tam nepoblinkala, nedomyslela jsem to. Paní hned vyskočila ze židle a chtěla mi pomoct, zachytla mě a já alespoň sebou nepráskla o zem. Vedoucí mi řekla, ať si jdu odpočinout, že to zítra zkusím znova, že to za mě Magda, další číšnice, vezme. Převlíkla jsem se do mého oblíbeného pyžama, a obula jsem si papučky s králíčky. Zalehla jsem, a spala. Asi za hodinu jsem se probudila a šla jsem si pro sklenici vody. To co jsem uviděla po otevření dveří...
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ
Jak si myslíte, že to nakonec dopadne? :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama