Mluvené slovo je prázdné, jen co člověk napíše, zůstává.

Boj o lásku- 2.díl

22. prosince 2011 v 18:00 | Greenia
Ráno jsem se probudila, s bezvadnou náladou, vstala jsem, a měla jsem vlasy jako rozježené koště. Šla jsem ke skříni, a bez přemýšlení jsem vytáhla první věc, co mi tam visela.


Takovou riflovou sukni, a tričko-mikinu pod prsa. No, uvidíte. Už jsem to měla namířený do kuchyně, naštěstí jsem se zahlídla v zrcadle, a hned jsem obrátila a šla si něco udělat s vlasy. Vzala jsem žehličku, kulmu a už to valilo. Pak trochu gelu. A je to. Můžu jít na snídani. Kim už mě asi 5x volala.
Když jsem přišla dokuchyně,Mike už tam seděl. Prohrábla jsem si vlasy, a Kim mi řekla, ať už se posadím, že budou vafle. Na stole jsem viděla tašku s raním nákupem.. Ou, ta Kim je ale pečlivá. Ta musela vstávat už v 5 ráno, když teď je něco po sedmé, a ona už nakoupila, převlíkla se, uklidila a uvařila. Zatím co Kim už smažila, já jsem na Mika sladkým cukrblíkem poukázala. Divně se zatvářil, jako by snědl půl roku starou kapustu. Moc do smíchu, mu teda nebylo. Trapnou chvíli přerušila Kim, která už servírovala na stůl. Ochutnala jsem jedno sousto, tak trošku pomalu, aby to bylo sexy. Jenže to bylo moc horký, takže sem to vyplivla na stůl. Všichni na mě čuměli jak na neomalence. Odkašlala jsem si a jedla jsem dál. Už jsem se ani o žádný sexy pohyby nesnažila, měla jsem spálený jazyk, a navíc to bylo tak dobrý, že kdybych to jedla jak zpomalený film, vůbec bych si to nevychutnala. Mike to do sebe taky házel, jak nenažranec. Takže jsem se necítila blbě. Potom Kim vstala, Odnesla svoje jídlo a zamávala nám. Řekla, že valí do práce. A ještě mi nezapomněla připomenout, abych si našla práci. Přikývla jsem hlavou a ona odešla. Nastala chvíle ticha. Potom mě napadlo, jak navázat konverzaci. Zeptala jsem se Mika, jestli jde dnes do práce. Řekl, že ne, že si dnes vzal den volna. Já opáčila, že to bude asi doma semnou, tak že můžeme něco podniknout. V tom někdo zazvonil. Řekla jsem: "to je určitě Kim, něco si zapomněla, jdu jí otevřít". " Ne, to není Kim, to je Marie.. Už jsem ti o ní říkal. Jdeme si zahrát tenis, a pak jdeme na oběd". Pověděl mi Mike, a běžel ke dveřím, jak nadržený zajíc. Začal se sní nechutně olizovat. Byla to taková elegánka. Měla dlouhé, havraní vlasy. Světlou kůži a elegantní, manažerský kostýmek. Když jsem se na ně dívala, bylo mi do breku. Pak mi řekli ahoj, a odešli. Byla jsem sama v bytě, a chtělo to malou prohlídku. Víte co mě hned napadlo?! Když tu teď Mike není, tak co třeba...nebo...nebo...mám to! Není tu, takže se můžu jít mrknout k němu do pokoje. Ďábelsky jsem se usmála a......a plížila jsem se ke dveřím. Rozhlídla jsem se a opatrně jsem zatáhla za kliku... Nemá zamčeno! Vykřikla jsem. Dala jsem si ruky v bok, a už si to tam mapovala. Támhle je kytara, támhle je kožešinka z ledního medvěda, a tady je ta postel snová.. Tam by se dalo provádět věcí. A v rohu byl......počítač! Ten se mi zrovna hodí! Jak jinak kluka svést, než sexy prádýlkem? A to na netu určitě najdu. Sedla jsem si za počítač a už jsem hledala a objednávala. Pak jsem otevřela historii, vymazala mnou navštívené stránky, když v tom...najednou slyším
někoho otvírat dveře a běžet k tomuto pokoji! Mike se vrátil! Co teď? Co sakra teď?!
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ
Tak co, napište svůj názor, děkuju.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 DomiQe DomiQe | Web | 22. prosince 2011 v 18:43 | Reagovat

Krásné!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama